Jedna z nejpozoruhodnějších atrakcí na světě, které nevytvořila příroda, ale člověk, se brzy uzavře. Neradujte se předčasně, řeč není o Disney Worldu na Floridě. Ani nezoufejte: Angkor Wat a Kristus Vykupitel zůstávají otevřené a přístupné.
Hluboko v turkmenské poušti Karakum leží Brána do pekla.
Obrovský kráter údajně vznikl propadem podloží při průzkumu ložiska zemního plynu, který začal unikat na povrch země. Geologové se ho prý rozhodli zapálit v naději, že ložisko časem vyhoří. Oheň už sálá víc než 50 let.
Připomíná to procházku kolem okraje aktivní sopky, jen s tím rozdílem, že Darvaza Gas Crater se pod vašima nohama noří do pouště, takže to opravdu působí, jako byste hleděli přímo do rozpáleného zemského jádra. Většina lidí věří, že vznikl kvůli neúspěšnému sovětskému projektu těžby plynu v 70. nebo 60. letech 20. století. Odpovědí si nikdo není stoprocentně jistý a ve skutečnosti nikdo také nebyl uvnitř kráteru.
Objevte Turkmenistán
Prezident Berdymukhamedov právě nařídil jeho uzavření, takže letos to může být vaše poslední šance podívat se na Sauronovo oko do pomyslné Středozemě. Nebo možná ne, jak naznačuje Stephen Bailey, marketing director EliteVoyage:
„Poprvé jsem o Bráně do pekla slyšel v roce 2010, když prezident Berdymukhamedov nařídil její uzavření. Turkmenistán jsem navštívil v roce 2011 a kráter pořád hořel naprosto šíleným způsobem. Byl vidět z 20kilometrové vzdálenosti“
„Lidé mi říkali, že pan Berdymukhamedov místo toho nařídil uzavřít nejbližší město – prý se mu nelíbilo. Diktátor nedokázal uhasit oheň, ale aspoň návštěvníkům zabránil v tom, aby viděli, jak místní obyvatelé v Karakumu opravdu žijí.“
Jeho předchůdce prezident Nijazov dělal mnohem divočejší rozhodnutí včetně přejmenování dnů v týdnu a měsíců v roce podle členů své vlastní rodiny. Zakázal všechny knihy kromě Koránu a vlastní autobiografie. Prokázat znalosti z jeho životopisu bylo předpokladem pro úspěšné složení zkoušky k získání řidičského průkazu. Později si změnil jméno na Turkmenbashi (vůdce Turkmenů).
Od rozpadu SSSR zažil Turkmenistán dva totalitní režimy. Je notoricky obtížné jej navštívit. Tak proč se obtěžovat?
„Brána do pekla se nepodobá ničemu, co bych si uměl představit nebo co jsem do té doby viděl,“ říká Stephen. „Z fotografií nepoznáte, jak obrovský, jak moc rozžhavený a rozpálený ten úkaz je. Turkmenistán je navíc příležitostí cestovat do země, kde je všechno přesně tak surrealistické jako příběh tohoto kráteru.“
Turkmenistánem vedla Hedvábná stezka a i sousední Uzbekistán je fascinující zemí, kde najdete starověká pískovcová města jako Samarkand pocházející z dob, kdy obchody kvetly. Nejznámější lákadlo Turkmenistánu je ale mladšího data: hlavní město Ašchabad postavené téměř výhradně z mramoru. Je tu mramorový olympijský stadion (který se nikdy nevyužil), největší fontána na světě a mnoho ulic lemovaných vysokými bytovými domy – z mramoru.
„Přes všechny výzvy a omezení, která doprovázejí cestu do Turkmenistánu, je paradoxně osvobozující navštívit zemi, o které nikdo nic neví. O mramorovém městě by vás nenapadlo ani snít – a pak se procházíte ulicemi Ašchabadu a uvědomujete si, jak neobyčejný zážitek to je. Na mnoha nárožích stojí obrovská zlatá socha jednoho ze dvou diktátorů.“
V Turkmenistánu se odráží velikost naší planety. Uvažujte jako průzkumník a vždy najdete nová místa k objevování, naprosto odlišná od všeho ostatního, co jste dosud zažili. Svět je velký a skrývá mnoho míst, která vás inspirují k tomu, abyste psali své vlastní příběhy. Jsou to místa, jejichž existenci lidé nebudou věřit, dokud jim neukážete jako důkaz vaše naprosto neuvěřitelné fotky.
