fbpx

Nejkrásnější zážitek v životě? Pozorování divokých goril

V životě existují okamžiky, kdy se čas na chvíli zastaví. A tenhle je jeden z nich. Divoké horské gorily se otočí a poklidně vás pozorují. Je to moment, který nejde popsat slovy.

Gorila trekking je bez pochyb jedním z největších cestovatelských zážitků. Ať už je mlha nebo ne.

Gorily v mlze – i za slunce.

Jedinečný zážitek

Horské gorily jsou kriticky ohroženy v důsledku degradace biotopů. Díky úsilí profesionálů i dobrovolníků se ale jejich počet v posledních letech zvyšuje. I tak patří mezi ohrožený druh, na celém světě jich nežije víc než tisíc.

Horskou gorilu nikdy neuvidíte v zoo. V 70. letech minulého století se evropské zoologické zahrady snažily ukrást gorilí mláďata, ale bez úspěchu. Horské gorily proto dnes můžete spatřit jen na několika místech planety: v Ugandě, Rwandě a Demokratické republice Kongo.

Jste připraveni vidět gorily z blízka?

Trek skrz deštný prales

Procházíte hlubokým panenským deštným pralesem, průvodce před vámi prosekává cestu mačetou a za vámi jdou ozbrojení strážci, aby vás ochránili v případě setkání s lesními slony.

Cesta není lehká. Vlhkým pralesem se prodíráte přes tři hodiny. Ale právě to k celému zážitku patří. Nesnadná cesta vás totiž zavede do těžko přístupného království goril.

Jste připraveni setkat se s našimi předky?

Setkání s gorilami

A pak přijde ten magický okamžik, kdy se zastaví čas. Divoká horská gorila na vás zírá, gestikuluje, komunikuje. Přivítala vás ve svém světě.

Není jen jedna. Je jich celá tlupa.

Náš marketingový ředitel Stephen Bailey měl šanci pozorovat gorily jak v Ugandě, tak ve Rwandě. V následujících řádcích vám popíše, jaké to bylo.

Stephen Bailey s gorilím mládětem.

Jedna hodina v gorilí tlupě

Oficiálně se ke gorilám můžete přiblížit na vzdálenost sedmi metrů. Ale samy gorily tohle pravidlo úplně nerespektují. V Ugandě přímo nade mnou dvě gorily jedly ovoce a házely ho na mě ze stromu. O nařízení se při tom moc nezajímaly.

Jedna hodina je ideální délka. Doporučuji vám udělat si fotografie v prvních patnácti minutách, a pak už jen vychutnávat výjimečný okamžik.

Dokážete si představit, že můžete mít podobnou fotografii?

V Ugandě i Rwandě se pořádají podobné výpravy. Maximálně osm lidí ve skupině,  stopaři jdou před vámi, najdou tlupu a pak vysílačkou nahlásí polohu průvodcům.

Povolenka na výpravu je velmi drahá. Cena zahrnuje průvodce, stopaře a poplatek za ochranu. V ceně navíc není zahrnuto pohodlí, to na spletitých cestách deštným pralesem mít nebudete. Horko, vlhko a bláto.

I tak celý zážitek penězi nejde změřit.

Někdy gorily ze svého místa odejdou a tím se trasa prodlouží.

Uganda versus Rwanda

Obecně platí, že trekking je o něco kratší ve Rwandě. I gorily vypadají trochu jinak, jsou mohutnější a mají černější srst.

Důležitějším aspektem je navíc vzdálenost mezi vaším ubytováním a cílem, tedy nalezením tlupy. Národní park Bwindi Impenetrable Forest v Ugandě má čtyři stezky a čtyři typy povolenek.

Jedna hodina zní jako krátký čas, ale bude vám připadat jako celý život.

V jeden okamžik se vám gorila podívá přímo do očí – a čas se zastaví.

Připraveni poznat gorily?

Proč preferuji Rwandu?

Rwanda je vyspělá země. Je to nejčistší místo, kde jsem kdy byl – je to první země, která zakázala jednorázové plastové tašky a i silnice jsou lepší než ve většině evropských států.

Rwanda se etablovala jako destinace pro náročné cestovatele. Stát se zaměřuje na kvalitnější zážitky pro menší skupiny návštěvníků.

Uganda je oproti Rwandě o něco drsnější. Navíc je rozlohou mnohem větší, proto i cesta za gorilami trvá déle. Na zážitek v Rwandě vám budou stačit dvě noci a tři dny, takže pozorování goril můžete doplnit návštěvou safari v Tanzanii nebo Keni.

Za jednu hodinu si stihnete všimnout mnoha zajímavých detailů chování tlupy.

Dokážete si představit být mezi gorilami?

Horské gorily jsou divoká zvířata. Já je zažil uprostřed dne, když jedly a odpočívaly. Vše je průvodci pečlivě načasováno tak, abyste gorily svou přítomností příliš nevyrušili. I tak o vás moc dobře ví.

V Ugandě si přede mě stoupla jedna gorila, začala mávat rukama a dělat velký hluk. Málem jsem se otočil a utíkal až zpátky do Evropy.

Naštěstí mě můj průvodce postrčil dopředu, takže jsem neměl šanci. Gorila mi jen chtěla ukázat, že vstupuji na její území. A bylo to dobře. Najednou jsem se nechtěl natáhnout a pohladit si mládě. Pochopil jsem, že můžu být vděčný za to, že mě na chvíli pustily mezi sebe.

Jak se říká – dokud to nezažijete, nedokážete si to představit. Já si myslel, že to bude nádherný zážitek. Ale nakonec to bylo ještě mnohem víc.

Objevte s námi svět

Zobrazit další

Podobné články